4.1. Pěší Paprsek
Na starém znaku jsme měli nápis – kolo, běžky, pěšky. Znamenalo to, že vždy jsou podmínky pro to, zvednout zadek a jít něco dělat.
Domluva po telefonu byla rychlá. Bobi nás jeseničáky vyzvedne, zaparkujeme u Nešporů v Petříkově a vyjdeme si pěšourem na Paprsek. Cestu dopředu prorážel Monty, který ne a ne pochopit, k čemu jsou ty souběžné rýhy ve sněhu a tak jsem to po několika kilometrech vzdal, zvlášť, když okolo jezdili běžkaři s mnohem těžšími psi, kteří stopě dávali zcela jiný tvar. Malá Natálka, budoucí nejmladší závoďačka Orlů, si v sáňkách občas bucla, sem tam něco zažvatlala a stejně jako všichni dospělí, byla spokojená. Sedm z města a pes.
Miki