28.6.Nýznerov
28.6. Paprsek – Nýznerov
A slova Mikiho se potvrdila. Naplánovaný výlet na Paprsek byl oproti Rejvízu delší a tedy i výšlap pro některé daleko náročnější. Na určené stanoviště u hotelu Stařič se nás sjelo celkem třináct a půl borce a to doslova. S roční holčičkou v sedačce přijela a vyšlápla si s námi mladá maminka Bobi. Ta nejenže po celou dobu šlapala za dva, ale rozdávala úsměv a dobrou náladičku k tomu.
Aby jsme se vyhnuli hlavní cestě a dopravnímu ruchu na ni vládnoucí, zvolili jsme trať přes méně sjízdné lesní cesty a louky, okolo Větrolamu do Petříkova a po "důchocovské cestě" na již zmíněnou chatu Paprsek. Tady na nás čekali další dva borci, Zdenča s Hanesem, ale rozloučila se Bobi s Natálkou. Neodpustím si poznamenat, že každý z nás ocenil, jak bravurně zvládla výjezd až sem. Odtud jsme pokračovali po polské, zmijovitě linoucí, hraniční stezce na Brousek a pak hurá sjezdem do Nýznerova na rybárnu. Dorazili a usadili jsme se ve správnou chvíli. Právě spuštěný, bičující liják se jevil jako silné padájící provazy. Po občerstvení a rozdělení borců do stanovených skupin A, B, C ( A - pivko + panáček, B – pivko, C – nealko) jsme se pro zpestření zpáteční trasy vydali ještě přes kopce okolo zatopených lomů nad Vápennou k domovům.
Věrka
všechny fotky
A slova Mikiho se potvrdila. Naplánovaný výlet na Paprsek byl oproti Rejvízu delší a tedy i výšlap pro některé daleko náročnější. Na určené stanoviště u hotelu Stařič se nás sjelo celkem třináct a půl borce a to doslova. S roční holčičkou v sedačce přijela a vyšlápla si s námi mladá maminka Bobi. Ta nejenže po celou dobu šlapala za dva, ale rozdávala úsměv a dobrou náladičku k tomu.
Aby jsme se vyhnuli hlavní cestě a dopravnímu ruchu na ni vládnoucí, zvolili jsme trať přes méně sjízdné lesní cesty a louky, okolo Větrolamu do Petříkova a po "důchocovské cestě" na již zmíněnou chatu Paprsek. Tady na nás čekali další dva borci, Zdenča s Hanesem, ale rozloučila se Bobi s Natálkou. Neodpustím si poznamenat, že každý z nás ocenil, jak bravurně zvládla výjezd až sem. Odtud jsme pokračovali po polské, zmijovitě linoucí, hraniční stezce na Brousek a pak hurá sjezdem do Nýznerova na rybárnu. Dorazili a usadili jsme se ve správnou chvíli. Právě spuštěný, bičující liják se jevil jako silné padájící provazy. Po občerstvení a rozdělení borců do stanovených skupin A, B, C ( A - pivko + panáček, B – pivko, C – nealko) jsme se pro zpestření zpáteční trasy vydali ještě přes kopce okolo zatopených lomů nad Vápennou k domovům.
Věrka
všechny fotky
