Na první závod tohoto závodního seriálu, Rychlebskou 30, jsme se těšili a i když z naší strany nepadly žádné časové rekordy, náš první start byl vykoupen potem a krví! A to doslova. Věrka Kiškiš Kirschnerová asi 30 metrů před cílem měla nepříjemný pád a výčet jejích zranění je opravdu drsný. Zlomený nos, pod nosem dva stehy, zhmožděný krk, naražené koleno a spousta malých odřenin a modřin. Hned po vyhlášení vítězů, kdy si náš tým vylezl na bednu a kdy Kiškiš samotná získala cenu "Nejšílenější bajker Rychleb", ji Jana Fúsek a Evča zavezli do jesenické nemocnice na rentgen a vyšetření, kde se naštěstí žádná závažná zranění nepotvrdila! Uf! Věrušce přejeme rychlé uzdravení, rovný nos a spoustu bezpečných kilometrů.
Letos se mi zatím defekty vyhýbají, ale smůla přetrvává. Na patnáctém kilometru najíždím do mírného sjezdíku na čerstvé šotolině, chytám kámen. Otočil se mi přesmyk a kolo takřka neřadí. Za nepříjemného rachotu se pohybuji dál. Pod kopcem slezu, rukama hodím malou placku, vyjedu nahoru, slezu, hodím prostřední a tak jedu až do cíle. Dalším zklamáním bylo, že se nestihly vyrobit naše nové dresy. Ty budou až na další závod v Rýmařově. I přes to všechno to byl závod nádherný, mám radost z výkonu všech členů týmu a těším se na další společné závody a akce.
foto 03, 04 - Jitula z Mělníka, foto 05 - 19 - Lucka Žaludová
Oběma dámám velké díky za nádherné foto!Miki